„Já bych si přál jet do Dublinu na ragby!!“

Říkal pantáta, když se datum jeho kulatých čtyřicetin začínal blížit až děsivou rychlostí!

„Uff!“ Oddychla jsem si já. Aspoň nemusím nic vymýšlet, JEN musím najít lístky na zápas…

Má štěstí pantáta, že se může spolehnout na svou paňmámu, že mu splní každé přání… a když se jí úplně nehodí do krámu, přetvoří ho k obrazu svému. Přál si jet na Iry do Dublinu, tak jsem po zběsilém a urputném hledání ve spletitých vodách internetů, přebíráním se v překupnících a vyhodnocováním, kdo je větší a kdo menší podvodník, zakoupila lístky do Cardiffu na Wales a Skotsko! No co, taky jsem ho mohla poslat do Říma…

KDE KOUPIT LÍSTKY NA RUGBY? 

To bych taky ráda poradila! Oficiálně, jak jsem zjistila, je vždy možné zakoupit lístky na zápas u příslušné ragbyové unie. Tedy lístky v Dublinu má na starosti irská unie, v Cardiffu velšská atp. Akorát všude píší, že nejdříve dostanou možnost nejoddanější členové unie, pak ti méně oddaní, pak ti ještě trošku méně oddaní a když něco náhodou zbude, půjde těch pár lístků do prodeje i pro obyčejné smrtelníky. 

Já jsem potřebovala vše vyřídit v září, abych měla nějakou jistotu. A to toho mnoho nebylo. Dublin nabízeli jen překupníci za příšerný nesmyslný peníz, takže tam jsem se musela s myšlenkou návštěvy Irska za účelem ragby rozloučit. S posledním rodičovským příspěvkem na účtě jsem si taky nemohla úplně vyskakovat, tak jsem hledala dál. Cenově příznivé (no, ehm, ehm) a dostupné vstupenky jsem tedy nakonec objevila až v Cardiffu. Z pěti webovek, na kterých jsem lístky našla, jsem čtyři po přečtení recenzí na trustpilot vyřadila a zbyla mi jen www.liverugbytickets.co.uk. Taky se někdo, komu žádná vstupenka nikdy nedorazila, našel, ale většina zákazníků byla spokojená. Nadechla jsem se, zmáčkla tlačítko platby a poslala do světa 10 000 Kč! Poslala a doufala, že nám lístky, jak bylo napsáno, opravdu dorazí elektronicky pár dní před zápasem, nejpozději 24 hodin předem. Tedy asi za 5 měsíců! 

Stresovat se takovou dlouhou dobu by nemělo úplně pozitivní efekt na mé zdraví, proto jsem si paniku naplánovala až na konec ledna! 

PRO MILOVNÍKY LAST MINUTE…

Byl pátek – den před zápasem. Seděli jsme v autě, po dálnici svištěli ku Praze a vesele žertovali, že ještěže nejsme úplně slabé povahy, že nás kdyžtak nerozhodí, když nic nepřijde, že si to v tom Cardiffu uděláme hezký i bez zápasu naživo. Vjížděli jsme do tunelů, když to píplo a v aplikaci stadionu Principality přibyl nejdřív jeden, pak i druhý lístek na zápas!!! 27 hodin před zápasem! Hurá sláva!! Ragby bude! 

Už jsme měli sice naplánovanou veselou historku o tom, jak jsem tvrdila pantátovi, že jsem mu koupila k narážkám lístky na ragby, on zaplatil cestu a ubytko a pak „jejda“ ragby nebylo…. Ale třeba ji využijeme ještě někdy jindy! A cestu jsem teda ale platila taky, aby bylo jasno! … to ubytko už ne, no 🙂

Abychom měli ty velké zážitky kompletní, nesmím zapomenout zapsat, že jsem letěli stejným letadlem Easy Jet se skupinou Chinaski!

NO A TO RAGBY TEDA

Tak to byla pecka! Principality Stadium v Cardiffu patří mezi ty z největších ragbyových stadionů a do svých útrob pojme 74 500 lidí! Přišli jsme dovnitř mezi prvními, když tam ještě skoro nikdo nebyl, a i tak jsme zůstali stát s otevřenými ústy, jak obrovské a mocné to tam bylo.

Naše last minutové lístky do sektoru U7 byly až v té úplně poslední a nejvyšší řadě po střechou. „In Heaven“ jak říkají místní. Sice nebylo úplně vidět hráčům do tváře a ani na záda na číslo, ale jinak jsme měli přehled naprosto parádní. Jak o hře, tak o dění v hledišti na celém stadionu.

Když celá hala zpívala velšskou hymnu, sprintoval mi mráz po zádech sem a tam!!